Rubriky
Společnosti

Velikonoce jsou svátky plné zajímavých zvyklostí

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a dle tradic připadá neděle Zmrtvýchvstání na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti. U Slovanů a Germánů splynuly tyto oslavy s pohanskými slavnostmi jara.
velikonoční beránek

Stopy svátku v křesťanství

Za nejstarší stopy o slavení křesťanských Velikonoc lze pokládat zmínění v listech apoštola Pavla kolem roku 50. Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velice brzy a na své oblíbenosti nic neztratilo ani do dnešní doby. V církevním pojetí trvá oslava Velikonoc celých padesát dní, kdy celé období vyvrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnicemi.
velikonoční polévka

Stravovací zvyklosti

Středa před Zeleným čtvrtkem se nazývá Škaredá. V tento den se završil čtyřicetidenní půst a jídlo se mělo podávat ošklivě připravené. Hodně se podávaly například bramboráky, které hospodyně záměrně trhaly na kusy, aby byly nevzhledné. Jak už z názvu Zelený čtvrtek plyne, podávalo se něco zeleného. Šlo především o to, uplatnit v jídelníčku mladé kopřivy a zelenou nať z petržele. Jídelníček byl kraj od kraje jiný, hodně se konzumovaly luštěniny. Pekly se preclíky a škvarkové placky, které se podávaly k polévkám, kde nechyběly právě kopřivy. V troubě se zapékaly kroupy s čočkou, ochucené cibulkou, česnekem, majoránkou. Oblíbený byl i naklíčený hrách zprudka osmažený na tuku podávaný buď slaný, nebo na sladko (zvaný Pučálka) Dělaly se také různé kopřivové nádivky. I na Velký pátek se zvyky v různých regionech lišily. Jídlo mělo být hlavně střídmé, někde se nejedlo vůbec. Kdo nechtěl hladovět, mohl si pochutnávat na rybě. Ta ale nebyla dostupná pro každého, a tak v chudých rodinách pekly bramborové těsto ve tvaru ryby. V jiných oblastech se vařila hustá a sytá polévka z dostupných surovin, nechybělo v ní zelí či fazole. Bílá sobota byla potom dnem hojnosti a lidé si dopřávali vše, co mohli. Pekl se mazanec. Hojně se v pokrmech používal tvaroh, smetana, ořechy a med. V neděli na Boží hod nesměl chybět masový vývar na slavnostně prostřeném stole. Podávalo se pečené jehněčí nebo kůzlečí maso a nikdy nesměl chybět pečený beránek ze sladkého těsta, jako symbol Ježíšovi nevinnosti. Velikonoční pondělí pak bylo věnováno přípravě vajec na mnoho způsobů.