S úsměvem ji oslovil a popřál jí dobré odpoledne, na což Pavlína zareagovala stejně a předala mu vytisknutou recenzi, kterou si šéfredaktor musí přečíst a schválit ji, než může Pavlína poslat elektronickou verzi korektorovi. Šéfredaktor se na ni povzbudivě usmál a polichotil jí, že to stihla tak brzy. Vzal si od ní několik listů recenze a dal se do čtení už za chůze.

Soukromí

Pavlína s ním srovnala krok – vraceli se do oddělení redaktorů na patře, ale šéfredaktor se zastavil na chodbě, aby jí pověděl, že je recenze velmi dobrá a může jít do tisku. Pak se jí zeptal, jestli si dá kafe. Pavlína samozřejmě souhlasila. Oba zamířili do kuchyňky, jejíž červené plátěné rolety byly zdvižené, takže bylo dovnitř dobře vidět. Nikdo uvnitř právě nebyl.