| Napsal Blackeye69,
v 21. 01. 2010, 08:16
|
Již neexistující hvězdy digitálního hardcoru a političtí revolucionáři se stále fungujícím podivínem Alecem Empirem rekapitulují svoji tvorbu v celkem 8 unikátních videoklipech z období Atari Teenage Riot a 6 videoklipech Aleca Empira osobně v čele s unikátním živákem z Tokia roku 2001.
Klipy se nesou především ve znamení trhaného obrazu, osobitého vnímání kontrastů a klasického stereo zvuku. Z období Atari Teenage Riot oceníme především vizionářský klip „Revolution Action“ a perfektně zpracovanou záležitost „Speed“. Úchvatným záznamem je však vystoupení Atari Teengare Riot 1.5.1999 v Berlíně v rámci právě probíhající anti-fašistické demonstrace. Ačkoliv se jedná asi jen o dvou a půl minutovou podívanou, divák může zahlédnout téměř vše – drsné zásahy policie, zpívání kapely, ale i jejich zatčení, kde v závěru Alec nekompromisně zakřičí „We will never Die“. 
Bezvadný je i komentář Aleca Empira vyjadřujícího se ke všem videoklipům, který jen umocňuje hloubku celkového obrazu a leccos pomáhá vysvětlit. Alec tak například mluví o již zmíněné demonstraci, punkovému pojetí klipu „Speed“ atd. Divák se tak může ještě víc proniknout do světa této kultovní kapely. Období sólové tvorby Aleca Empira se nese především ve znamení půl hodinového sestřihu tokijského FUJI ROCK FESTIVALU z roku 2001. Energická show tak ztělesňuje právě to, co si lze představit pod pojmem digitální hardcore minulosti i současnosti. Dalších 6 videoklipů Alecovy tvorby neobsahuje tolik nekompromisních vizí jako v období ATR, i tak se jedná o unikátní obrazovou kolekci – pro mě osobně je tím nejzajímavějším „Kiss of Death“. Jako bonus slouží i dva povedené videoklipy dam Hanin Alias, dominující ve svém rudě sexistickém pojetí „Tie Me To The Wall“ a digitální hardcore šílenost od Nic Endo „White Heat“ – pro normálního člověka praktický neposlouchatelná. DvD je zkrátka nekompromisní záležitostí zejména pro fanoušky digitálního hardcoru, všemožných elektronických experimentů a kontroverzních videoklipů. Hodina a půl vzpomínkového záznamu kapely od umělce, které(ho) si neskrývanou sympatií váží i Trent Reznor. 8/10 |