Rozhovor s industriálním provokatérem Mattem Fanalem. “Doufám, že lidi pochopí můj humor“.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                         Caustic, sólový projekt hudebníka Matta Fanaleho, je v zahraničí poměrně známý - a aby ne! Se svým kontroverzním, kousavým industrialem harcuje festivaly už od roku 2006, a dokonce se se svým debutem Unicorns, Kittens And Shit chvíli držel na prvním místě hitparády prodávanosti u Metropolis Records. Hudba je doslova prošpikována jeho specifickým humorem - kdo jiný by taky svoje skladby pokřtil jmény jako "Tahle píseň bude často přeskakována", "Dal jsem slepému chlapci své oči (ale ukradl mu jazyk)" nebo "Zabij tu kurvu"? A tím šílenost rozhodně nekončí - na koncertech Matt vyvádí výtržnosti jako útoky na návštěvníky gumovým kuřetem, které si vytáhl z kalhot, nebo stříkání mýdla do davu, a to vše v dámských šatech nebo jiných převlecích, zatímco je za kapelou promítáno gay porno. Možná i proto byl mail s odpověďmi nadepsaný "doufám, že lidi pochopí můj humor u té poslední odpovědi..."    

Na industriální scéně jsi známý pro svoje, řekněme, kontroverzně poťouchlé texty a názvy skladeb. Jak ses vůbec dostal k nápadu založit "komediální" industrial?

No, neřekl bych, že jsem něco založil, prostě jsem dělal to, co běžně, a naštěstí jsem zjistil, že se to lidem líbí. Původně jsem chtěl, aby byl Caustic "vážný", ale dělat jenom vážné věci mě neinspirovalo, takže nakonec některé z těch "ujetých" názvů písní uvolnily moji kreativitu. Dělám i vážné songy, ale lidi si je většinou nezapamatují tolik, jako ty kde probírám vagíny a honění. Co už...

Kde bereš nápady ke svým písním?

Některé skladby jsou jenom názvy, které mě napadnou, nebo něco, co bych chtěl říct. Pak mám taky věci, u kterých mě jako první napadne třeba kus textu nebo refrén, který nemůžu dostat z hlavy, a od toho se odvíjí celá skladba. Třeba u Pull The Pin jsem měl refrén mnohem dřív, než zbytek hudby nebo dokonce text. Jsem přesvědčen, že mě věci prostě napadnou, až mě napadnou a věřím, že časem vyřeším všechny problémy nebo výpadky, které mě při skládání potkají. Nejsem zrovna trénovaný muzikant, takže spousta skladeb začne experimentováním s programy a procházením různých smyček a samplů.
 
Na svém kontě už máš docela dost remixů. Jsi na některé pyšný? A naopak, jsou některé, které se ti nepovedly tak, jak jsi čekal?

Nejraději mám ty remixy, u kterých lidi ani nepoznají, že jsem je dělal, pokud jim to někdo neřekne ("Gothicke Nocturne" od The Dark Clan), nebo ty, které prostě šlapou a nějak tu skladbu rozvinou - třeba "Small Time Pedophile" od W.A.S.T.E. nebo remix co jsem udělal pro Combichrist. No, a co se týče druhé části, budu první, kdo se přizná, že naprosto zkurvil některé remixy, ale kdykoli děláš něco kreativního, musíš počítat s tím, že se ti něco nepovede a doufat, že se z toho přiučíš něco, co použiješ později lépe. Ten proces skládání je pro mě pomalu důležitější než konečný výsledek - nejraději bych, aby byl konečný výsledek našlápnutý, aby si ho ostatní užili, protože nejsou se mnou ve studiu, když si s ním vyhrávám, ale pořád je to vedlejší.

Zůstaňme na chvíli u remixů. Napadá tě nějaký projekt, kterému bys chtěl udělat remix, nebo nějaký, který bys chtěl zremixovat znovu?

V tomhle jsem měl docela štěstí, zremixoval jsem většinu projektů, které jsem si chtěl vyzkoušet. A abych řekl pravdu, jen zřídka kapely žádám o možnost zremixovat je, protože mám i tak práce až nad hlavu s Caustic, vedlejšími projekty jako Prude a Parasite Twin a několika ostatními, neoznámenými spluprácemi. Víc než remixovat by se mi líbilo dělat víc kolaborací, což se mi podařilo se spoustou hudebníků - od Displacer k W.A.S.T.E. a také s Tomem Shearem z Assemblage 23 pod jeho projektem Nerve Filter. Baví mě to mnohem víc, protože tam nejde ani tak o práci se zavedenými částmi, ale spíše výměnu názorů lidí se stejným náhledem na věc.

Pamatuješ si svoje první seznámení s industrialovou hudbou?

To bylo, když jsem viděl v 1991 Nitzer Ebb předskakovat Depeche Mode na New Jerseyském Giant Stadiu - úplně mě to dostalo. Bylo to pár lidí na podiu, řvoucích a skandujících, naprosto trhajících systém. Sledoval jsem, jak tam tancují holky v černém s obojky a musím říct, že si nedokážu představit víc sexy a kulervoucí setkání s EBM/industrialem. Tenkrát mi bylo 16 a kompletně mi to změnilo celý svět, The Mind Is A Terrible Thing To Taste od Ministry můj zájem potom jen potvrdilo. Poprvé, když jsem slyšel Thieves, málem jsem se strachy posral.

Které kapely máš rád? Inspirovaly tě některé z nich?

Ty hlavní kapely, které ovlivnily Caustic, jsou Revolting Cocks/Ministry, Bikini Kill, Chemlab, The Dwarves, Hank III, všechno, kde hraje Mike Patton, Doormouse, Big Black, Fugazi, NOFX, Pop Will Eat Itself, Sheep on Drugs, Hypnoskull, Underworld a komici jako Doug Stanhope, Steve Martin a Bill Hicks. Taky mě ovlivnilo hodně skupin ze žánru, ale to bylo většinou tak, že jsem si s nimi zahrál a sledoval, jak to dělají (a v některých případech, jak to nedělají). Nevysloviteně mi pomohly povzbuzení, které jsem dostal "do začátků" od kapel jako Terrorfakt, Manufactura a Combichrist - a to ani nemluvím o místních Madisonských kapelách, které jsou pro mě jako rodina. Snažím se stejně povzbuzovat začínající hudebníky, protože tenkrát to pro mě znamenalo hodně. I když moje hudba nebyla ani na hony vzdálená tomu, čím je teď (ať už je to cokoliv), je důležité pomoci lidem uvědomit si, že zůstat u toho, co děláte, znamená časem se lepšit.

Taky se znáš se spoustou velkých jmen v žánru - můžeme do budoucna očekávat mezi vámi nějakou spolupráci?

Pokud na to bude čas a nápady, rozhodně. Jak už jsem říkal, spolupráce miluji. S některými hudebníky už jsme se domlouvali, ale plánovat to může být dost problém. Ale vždycky mě baví sledovat, co z toho vyjde, nehledě na hudebníka, se kterým spolupracuji.
 
Myslíš, že industrialoví hudebníci dostávají dost prostoru na hudební scéně?

Ne, ale jsme undergroundoví a to mi docela vyhovuje - přál bych si, aby se tím víc hudebníků mohlo živit? Samozřejmě. Jsem spokojený s malou fanouškovskou základnou, která má ráda to, že dělám, co dělám, a s tím, že moje alba koupí dost lidí na to, abych mohl pokračovat? Ano. Jsem rád, že se o moji hudbu vůbec někdo zajímá, a abych řekl pravdu, být neznámý znamená mít víc kontroly nad svojí prací a to pro mě znamená víc než popularita nebo výdělek. Pravda, větší výdělek by byl fajn, ale i tak.

Se svými fanoušky jsou hodně v kontaktu přes různé sociální sítě. Myslíš, že ti to pomáhá v propagaci svojí hudby, nebo to děláš pro zábavu?

Vlastně trochu od obojího. Můj postoj k fanouškům je takový, že nenávidím, když se před nimi někdo schovává za nějakou velikou "zdí". A protože se považuji spíše za fanouška, tak jsem rád přístupný a upřímný o tom, kdo a co jsem. Taky jsem veliký extrovert a moc rád poznávám nové lidi, takže to, že jsem na těchto stránkách, kde "se setkávám" s novými lidmi, je pro mě jak přínosem, tak zábavou.
 
Momentálně jsi upsán labelu Crunch Pod, líbí se ti na "menším" labelu, nebo bys chtěl do budoucna přesedlat k některému z velkých?

Když jsem začínal, vydával jsem si muziku sám - což občas  ještě dělám - ale s Crunch Pod jsem velice spokojený a s Benem Arpem (který vydává hudbu pod pseudonymem C/A/T) máme skvělý vztah. Víc než label jsme jako rodina a Ben nás nechává dělat si, co chceme, a nikdy se nás nesnaží zastavit při tvorbě divných nebo "méně populárních" věcí. Líbí se mi tam, jsou přívětiví k hudebníkům, to mi naprosto vyhovuje. A raději jsem součástí něčeho, co se pořád vyvíjí, než něčeho už masivně zavedeného.

Poslední otázka už se stala tak trochu tradicí. Chtěl bys něco vzkázat čtenářům?

No, tradičně se říká něco jako "díky, že posloucháte moji muziku a podporujete mně", ale na to se vyserem - POLIBTE MI PRDEL, ČEŠTÍ FANOUŠCI CAUSTIC! DOUFÁM, ŽE KAŽDÝ Z VÁS DOSTANE ANÁLNÍ HERPES A BUDE PRDĚT OHEŇ!
Tak... Právě jsem přišel o všechny české fanoušky. ;)

Průměrné hodnocení